Kostel sv. Jakuba
   Původní farní kostel sv. Jakuba z doby panování krále Václava II. pozbyl zcela svého gotického rázu. Po mnoha požárech byl vždy dobově přestavěn. V roce 1741 shořel oltář sv. Doroty, který kostelu věnoval roku 1363 vladyka Oneš Tluksa ze Lhotic, tehdejší patron kostela. Podle kroniky byl tehdy kostel přestavěn a rozšířen. Po požáru v roce 1826 byly zničeny i vzácné staré varhany s 32 rejstříky, další hudební nástroje, oltáře, sochy a obrazy. Poté byl kostel obnoven, tehdejší patron kostela a majitel čechtického panství kníže Pavel z Palmu dal opravit stropy a střechu, zhotovit rám na velký oltářní obraz, mříže před oltář a 12 lavic. Když odmítl zakoupit ještě nové varhany, začal rozhořčený pan farář vybírat na nové varhany mezi čechtickými občany. Varhany zhotovené na objednávku mohly být slavnostně instalovány v roce 1836. Kostel stojí v horní části náměstí na vyvýšeném místě obklopen mohutnými lipami. V 17. století byl barokně přestavěn, pouze některé detaily nesou prvky gotiky. Jedná se o kostel jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem, s obdélníkovou sakristií na severní straně pod oratoří. Stěny lodě jsou členěny pilastry a portály, v lodi je strop se štukovým rámcem a kruchta na dvou pilířích. Hlavní oltář je rokokový s pilastry po stranách a anděly, s nástavcem v podobě plastické figury Boha Otce a s brankami po stranách a rokokovým obrazem sv. Jakuba uprostřed. V lodi po stranách vítězného oblouku se nacházejí dva protějškové oltáře, Panny Marie s obrazem Madony, signovaným ,,Chrudíček - Němeček, 1898" a oltář blahoslavené Ludgardy s kopií Brandlova originálu z kostela v Sedlci. Dalším je oltář sv. Jana Nepomuckého na jižní straně s barokní sochou světce. Socha sv. Floriána, patrona hasičů, na jižní straně lodi pochází z poloviny 18. století. Po obvodu visí na zdech 14 obrazů křížové cesty. Co je uloženo a nebo kdo je uložen v prostorách v podzemí kostela se nepodařilo zjistit. Kolem kostela se původně rozkládal hřbitov. V roce 1853 se začalo pohřbívat na novém hřbitově a starý byl postupem doby zrušen. Starší občané si však pamatují, že se na školním dvorku a zahradě stejně jako při stavebních úpravách školní budovy v 60. letch nacházely drobné kosterní pozůstatky zde pohřbených občanů. Do dnešní doby zůstalo pouze několik křížků u vchodu. 

Zvonice
      U kostela se nachází zvonice z roku 1351, stejně jako kostel barokně přestavěná v 18.století. Je to dominanta čechtického náměstí a ve směru od Vlašimi je dominantou celé obce. Podle ústního podání sloužila též jako solnice, tedy k uskladnění soli. Pokud tomu tak bylo, nemuselo se však jednat o sůl kuchyňskou, ale o salnitr (dusičnan sodný), který byl součástí černého střelného parachu. Ten byl získáván poměrně složitým postupem z exkrementů hospodářských zvířat a odváděn pro potřeby armády. Dohled nad tímto vykonával tzv. „salnitrník”, obvykle vysloužilý voják.

   U zvonice se nachází i památník obětem první a druhé světové války.