Pěstování brambor v systému odkameňování půdy

     Technologie pěstování brambor doznala v posledních letech významných změn. Hlavním důvodem je požadavek na omezení mechanického poškození hlíz, ale také omezení poškozování rostlin při mechanické kultivaci, možnost sklizně při relativně vyšší půdní vlhkosti a snížení podílu příměsí při dopravě a posklizňové úpravě. Jedná se o technologii pěstování brambor v systému odkaměňování půdy.
     V oblastech, kde se brambory tradičně pěstují, výše položení pozemky s vysokým odsahem kamene, je tato technologie nutností. Jedná se o pozemky s výskytem kamene o velikosi nad 35 mm v množství větším než 20 t/ha ve svrchní 150 mm vrstvě. Ale i v půdě s menším výskytem kamenů má tato technologie své opodstatnění. Dokonalé nakypření půdy minimálně do hloubky 200 mm má pozitvní vliv na fyzikální vlastnosti půdy a tím umožňje využití výnosových schopností jednotlivých odrůd. Lokální aplikace průmyslových, zejména dusíkatých, hnojiv při sázení umožňuje snížení dávky dusíku o 25 - 30 %, což je přínosem ekonomickým i ekologickým. Pořízení odpovídající technologie je finančně velmi nákladné, ale v každém případě je to investice, která se pěstiteli, který to s pěstováním brambor myslí vážně, vyplatí.
    Při pěstování brambor v odkameněných hrůbcích lze využít veškeré zdroje organického hnojení, které má pěstitel k dispozici (sláma, zelené hnojení, hnůj, kejda). Důležité je provést aplikaci včas na podzim. Jarní hnojení organickými hnojivy je naprosto nevhodné, vede nejen k oddálení sázení, ale i ke zhoršení práce separátorů a část organické hmoty bývá oseparována spolu s hroudami a kameny. Podzimní hnojení je užitečné spojit i se zapravením fosforečných, draselných a hořečnatých hnojiv, vždy podle aktuální zásoby v půdě.
    Technologie odkameňování předpokládá podzimní orbu. Její vynechání vede k výraznému snížení výnosu. Vynechání podzimní orby a ponechání strniskové meziplodiny (hořčice) na pozemku přes zimu má význam z hlediska vyplavování dusíku do spodních vod. Do úvahy připadá tato možnost na lehčích půdách a v oblastech vnějších ochranných pásem vodních zdrojů.
    První operací na jaře je vytvoření rýh s pomocí dvoutělesových rýhovačů. Rýhování provádíme do hloubky minimálně 200 mm, šířka je dána dvojnásobkem zvolené meziřádkové vzdálenosti tj. 1500 mm. Po vytvoření rýh následuje separace kamenů a hrud. Při této operaci je prosévána ornice v celém profilu a odseparované kameny a hroudy jsou zasypány prosátou ornicí. Separace by se neměla provádět do zásoby. Toto je energeticky nejnáročnější operace, je potřebný traktor výkonové třídy minimálně 100 kW. Po této operaci následuje bezprostředně sázení. Hloubka sázení je konečná s minimálně 150 mm vysokou vrstvou půdy nad hlízou, protože po sázení se již neprovádí žádná kultivace, pouze ošetření proti plevelům. Tomuto požadavku musí odpovídat i vitální a zdravá sadba. Vzdálenost hlíz v řádcích je dána zejména užitkovým směrem pěstování a meziřádkovou vzdáleností.
    Aplikace průmyslových hnojiv před odkameněním vede k jejich rozptýlení (rozředění) do celého půdního profilu. Technologie lokálního pásového hnojení v optimální vzdálenosti od hlíz umožňuje použít nižší dávku živin při jejich lepším využití. Výhodou je snížení nákladů na hnojiva a vliv na ekologii. Existují adaptéry na pásové lokální hnojení při sázení, montované přímo na sázeč, nebo na přední tříbodový závěs traktoru, který používáme i u nás. Konstrukce sázečů umožňuje použít adaptéry na kapalné moření sadbových hlíz proti kořenomorce při sázení. Toto je nutné zejména u ploch určených pro výrobu konzumních brambor a u odrůd náchylných k této chorobě.